Včelařská konference

? To je jako nějaká najivní včelařská sekta "svědků" co prý rozumí medu a včelařství?(ti mají také časopis Strážná věž, http://www.straznavez.cz/ )

Jak moc odborný bude tříčlenný tým do 18 let jakési stráže, který se bude pohybovat kolem cizích včelstev nějakého včelaře a bude jim "radit"?

Připadají mi cíle a poslání jako najivní, zcestné a spíše fanatické. Včelařství v ČR aby zůstalo v podobě s tolika malými včelaři udrží výkup s dobrou cenou a k tomu jsou potřeba výkupci a baliči. Nějací strážníčci určitě nejsou potřeba.

Možná se ale ty cíle časem vybrousí a změním názor.

............
Kdosi z 88.100.95.205
Včelí stráž

>Všem včelařům – ale především nevčelařům – doporučujeme navštívit webové stránky Včelí stráže, poučit se na nich a zejména se k nim vracet.<


Z webu:
Poslání a cíle VČELÍ STRÁŽE:

* hlavním posláním VS je účinná propagace Včelařství v České republice
* k naplnění tohoto poslání bude VS využívat moderní marketingové, mediální a komunikační formy, postupy a technologie
* základní a metodické vedení Hlídek VS (HVS) a Jednotek VS (JVS)
* aktivní zapojení laické i odborné veřejnosti, státního aparátu, členů ČSV, společenských organizací a podnikatelského sektoru do péče o osud včel a českého Včelařství
* hlavním cílem VS je zvýšit počet aktivních včelařů v ČR

(stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená včelstva a přišli o obě matky.
______________________________________________________________

Použil jste novinový papír? Touto dobou ( na rozdíl od podzimu, zimy a předjaří ) je novinový papír pro zdárné spojení nutností.

Osobně preferuji připojování oddělků až v říjnu, neboť přitom zužuji, včelstva mám bez plodu ( v září izoluji matky ), tedy nemám žádné problémy se spojováním včeltev a příjímáním matek. Kromě toho je při tomto způsobu jisté, že dojde ke zvětšení zimní síly produkčních včelstev. Při spojení v podletí nemusí být zimní síla ovlivněna ( viz články A. Turčániho ). Souviset to může s ledasčím ( vysoký nástavek, krmení, nezměněný vrchol síly ).

S pozdravem...M. Václavek...

> Já to dělám dvěma způsoby, buď v říjnu s tím, že mladé včelstvo dostane cca 15kg
> a staré, které po spojení zůstane dole podle toh kolik mu nechám medu cca 10kg,
> ale šetřit se nevyplatí, pokud se včelaří dvou prostorově a nad mřížkou se vše
> vybere, klidně 15 a 15kg.
> Druhý způsob přijde na řadu po posledním točení v těchto dnech. Abych nekrmil to
> co se mi nelíbilo v sezone, nebo co je slabé, dám většinou 1. dávku cukru všem,
> abych nevyvolal agresivitu (stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená
> včelstva a přišli o obě matky. Pak je ideálně s další dávkou ¨cukru spojím.
> Žádné přerovnávání! Je to spíš škodlivé, hlavně zbytečné...už vůbec ne v tom
> říjnu
> Radek

Diky moc.

Jeste dotaz na krmeni oddelku. Krmim (podnecuju) je uz temer mesic roztokem 1:1 v malych davkach (0.5-1kg) s tim, ze verim, ze jeste zesili. Ma smysl oddelky takto podnecovat nebo by byly lepsi vetsi davky 3:2? Je lepsi je krmit na tech 15kg treba i do puli zari nebo je to spise na skodu?

Mam je v v 1 nastavku 39x24 moc mista na kladeni po zakrmeni na 15kg uz asi nezbyde i kdyz mam 11 ramku, takze kdyby slo krmit dele z tohoto pohledu by to bylo asi lepsi... Bednicky totiz dosly, zas sem se asi pres zimu moc flakal :-))

I kdyz ted o vikendu budou takze mozna podstavim nastavek, ale tim si bych si to asi zkomplikoval, co myslite??

A jeste posledni - da se ocekavat, ze si pripadne zasoby prenosi od stareho vcelstva, tj. z nastavku dole?? Zatim co jsem pozoroval tak zavickovane zasoby spis asi ne...

Diky, a omlouvam se za tu spoustu dotazu :-)

T.H.

Přesně tak. Síťovina do okna, co se dá párat neboli upletená z silonových
vláken stejně jako je drátěná upletená z drátků. Asi před 10 lety se
změnila kvalita, ta vlákna byla předtím více "silonová" byla pružnější a
více vydržela, mechanicky i tepelně, nyní jsou taková více plastová
aušusová, ale pořád stačí. Nevhodná síťovina, kterou včely dokáží vykousat,
jsou nějaká pevná
vlákna, uvádějí, že skelná, která jsou nějak zatavena či zalisována umělou
hmotou do matrice síťky do oken. Myši dokáží bez problémů vykousat oboje
dvoje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 24, 2008 7:23 AM
Subject: Re: Síovina na propolis


> Tichý:
> Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m
> širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá
> se párat.
> -------------
> Prosím o upřesnění. Už se k tomu chystám dlouho, tak abych nekoupil něco
> blbě.
> Rozumím tomu tak, že ta co mám v úmyslu koupit je ta co se páře. Bílá
> tkanina, co se musí zatavit pájkou atd. aby se to nerozpadlo. Průměr
vlákna
> asi tak 0,3 - 0,5mm. Tento typ je k mání už po desítky let. Tamto druhé je
> asi nějaký nový typ tkanin, co ještě neznám.
>
> ------------
> Ještě malá drobnost, kdysi jsem tyto síta do oken koupil i v hliníkovém
> provedení. U Plemenáčů (4den) mám dna z hliníkové tiskařské folie. Dělal
> jsem z ní k tomu dolní větrání Tak jsem myslel, že to bude nerezavějící a
> na věky. Bylo, než jsem na tom nechal včely přes zimu. Myši z toho udělaly
> průchoďák.
>
> Karel

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu
-----------------------------------------------------------
Ano dají. Takové ošetření plástů (sirnými knoty) se běžně provádí již nmoho desetiletí a takto ošetřené plásty (i nástavky nebo medníky) se po vyvětrání bez problémů používají. Moji odpověď si můžete ověřit ve včelařské literatuře. Např. autor Pavol Silný "abebceda včelára" případně jiné tituly.
S přáním mnoha včelařských úspěchů Pepča

       Dne 21. července 2008 proběhlo jednání představitele Včelí stráže přítele Jiřího Cafourka s předsedou ČSV Mgr. Luďkem Sojkou a tajemníkem MVDr. Miloslavem Peroutkou, CSc. za přítomnosti pracovníka sekretariátu ÚV ČSV RNDr. Roberta Šmieda. V obsáhlé diskuzi si vzájemně vyjasnili řadu otázek spojených s nově vzniklou aktivitou v českém včelařství. I přes několik ne stoprocentně souhlasných a jednotných názorů zazněla jednomyslná shoda ČSV a Včelí stráže o spolupráci na úseku propagace oboru včelařství a práce s mládeží. Všem včelařům – ale především nevčelařům – doporučujeme navštívit webové stránky Včelí stráže, poučit se na nich a zejména se k nim vracet. Včelí stráž nechce nahrazovat organizační jednotky ČSV, ani jejich poradní orgány. Chce však nezištně pomoci svými členy, kteří jsou odborníky v různých oblastech oboru včelařství, především v jeho propagaci a práci s mládeží. Cíle obou občanských sdružení jsou shodné, pouze cesty k jejich dosažení můžou být leckdy odlišné.

Já to dělám dvěma způsoby, buď v říjnu s tím, že mladé včelstvo dostane cca 15kg a staré, které po spojení zůstane dole podle toh kolik mu nechám medu cca 10kg, ale šetřit se nevyplatí, pokud se včelaří dvou prostorově a nad mřížkou se vše vybere, klidně 15 a 15kg.
Druhý způsob přijde na řadu po posledním točení v těchto dnech. Abych nekrmil to co se mi nelíbilo v sezone, nebo co je slabé, dám většinou 1. dávku cukru všem, abych nevyvolal agresivitu (stalo se mi, že bez krmení se pomlátili spojená včelstva a přišli o obě matky. Pak je ideálně s další dávkou ¨cukru spojím. Žádné přerovnávání! Je to spíš škodlivé, hlavně zbytečné...už vůbec ne v tom říjnu
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Spojeni oddelku s prod. vcelstvem
> Datum: 23.7.2008 13:36:36
> ----------------------------------------
> Mel bych dotaz na ohledne spojeni oddelku s produkcnim vcelstvem. Zajima
> me kdy spojujete (stale mam v hlave clanek p. Turcianyho o spojeni v rijnu)
> a hlavne jak. Pise se o posazeni oddelku na vcelstvo a tim se vymeni matka
> - s tim nemam problem.
> Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po
> krmeni. Pokrmi se kazdy napul,       nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A
> pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami
> prenesou???
>
> Diky za praxi jak ve VN tak v NN, teorie je tu dost :-)
>
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Tichý:
Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá se párat.
-------------
Prosím o upřesnění. Už se k tomu chystám dlouho, tak abych nekoupil něco blbě.
Rozumím tomu tak, že ta co mám v úmyslu koupit je ta co se páře. Bílá tkanina, co se musí zatavit pájkou atd. aby se to nerozpadlo. Průměr vlákna asi tak 0,3 - 0,5mm. Tento typ je k mání už po desítky let. Tamto druhé je asi nějaký nový typ tkanin, co ještě neznám.

------------
Ještě malá drobnost, kdysi jsem tyto síta do oken koupil i v hliníkovém provedení. U Plemenáčů (4den) mám dna z hliníkové tiskařské folie. Dělal jsem z ní k tomu dolní větrání Tak jsem myslel, že to bude nerezavějící a na věky. Bylo, než jsem na tom nechal včely přes zimu. Myši z toho udělaly průchoďák.

Karel

Stačí se podívat do Včelařství č. 8/2008.

Je to stejné .Na jeden zaplodovaný nástavek dva. Umístění do nezaplodovaných nemá žádný smysl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: anna.kavalkova <ankavalkova/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re[2]: Velk? ?hyn v?elstev a kyselina mraven??
> Datum: 23.7.2008 22:57:47
> ----------------------------------------
> naposledy kdyz jsem lecila gabonem,tak jsem pracovala s uly univerzaly
> atudiz vedela jsem kolik gabonu mam a kam povesit.Nyni vcelarim v
> nastavcich a zimovat budu ve dvou nastavcich a proto prosim o odpoved kam a
> kolik gabonu umistit
>
>
>

Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po krmeni. Pokrmi se kazdy napul, nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami prenesou???

Predpokladám, že záložné včelstvo chováte mimo produkčného, potom sa musíte rozhodnúť, ktoré z týchto dvoch spojených včelstiev bude dominantné a ktoré bude na posilnenie, rozhodujúca je aj matka, mladšia alebo kvalitnejšia ostane. Potom do 10.9 dokŕmte dominantné včelstvo na približne 15 kg a a včelstvo určené na posilnenie, kŕmte tak aby zásoby neklesli pod 5 kg. Záložné včelstvo podsuňte pod produkčné, matku z neho odstráňte. Včely sa spoja s produkčným včelstvom a takto vytvoria spoločný zimný chumáč. včelstvo v tejto zostave ponechajte na zimu bez zužovania.

Koupil jsem několik metrů síťoviny do oken bílé asi před více než 15 léty Ponechám celý rok pod folií - lépe je však folii nedávat, včely se snaží ji rychleti zatmeli. Před fumigací ji odejmu , vložím na dva dny do mražáku v igelitovém sáčku a potom vydrolím , je možno i v zimě. Je z toho v\nikající čistý propolis.Tato síťovina je tvrdá a dá se párat, v obchodě je v rolích asi 1 m širokých. Ještě prodávají síťovinu zelenou i bílou, je z umělé hmoty, nedá se párat. Ta je špatná. Včely ji po delší době rozkoušou a po zmrznutí se láme a znečisťuje propolis.

naposledy kdyz jsem lecila gabonem,tak jsem pracovala s uly univerzaly atudiz vedela jsem kolik gabonu mam a kam povesit.Nyni vcelarim v nastavcich a zimovat budu ve dvou nastavcich a proto prosim o odpoved kam a kolik gabonu umistit

Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Na to mám včely aby se o plásty staraly.Nic neskladuji, které zůstanou vytavím. Více jak třetinu díla v roce obnovím.
B.V.

http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=611693

Novela zákona také nově řeší evidenci takzvaných krajinných prvků, jako jsou stromořadí nebo potůčky.

Proto jsou kilometry současných i nových alejí, vodních a lesních ploch, mezí a remízků zaneseny do evidence zemědělské půdy a stanou se součástí péče o krajinu. Zemědělci budou mít podle Gandaloviče možnost čerpat prostředky na odpovídající údržbu těchto biotopů.

------------------------------
Mě připadá lepší pastva atd, pro včely jako nejlepší možná forma podpory.
K čemu je mi podpora na pořízení, či chov včel, když mi nebudou mít odkud co nosit?
Možná by cesta nakonec mohla vést spíše tudy.

To jen tak k minulému vláknu o ministerstvu.

Karel

dik za ochotu...

Už jsem doma, takže jsem koukl :-)

MV2007/2, str. 16-17, Včelí produkty 1.

A jak tak koukám na web, tak jich je pár (desítek:-) ještě na prodej.

Karel

dival sem se na net,v archivu nejsou přispěvky Mudr Brožka v přístupném pdf souboru ,takže nevim kde mam hledat,mohl by mi ten članek nekdo přefotit nebo kde presne je? v kterým čísle?

Zdenek:
....Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. ....

--------
Takže nám nikdo z vědců nevysvětlí, že se tak práškuje vždycky jednou za 5 let.
A proč včely hynou i v lesnatých podhorských oblastech, kde se moc hospodářských plodin nepěstuje.

Obávám se, že příčin může být celá řada a možná to bude souhrn různých banalit.
Stav včelstev, výživa, vlhko, viry, nosema, VD, včelaři, metodika včelaření - napadá mě třeba pozdní zakrmování v souvislosti s rychlým průběhem včelařského roku, atd.

Karel

Za mrazu je propolis křehký doslova jako sklo. Spíše je třeba dávat pozor na
síťku a pomocný materiál, aby za nízkých teplot při mnutí nepraskal a kousky
nešly do propolisu. Látkový materiál typu záclona nemusí být vhodný, běžnou
látku, bavlnu, len atd včely dokáží vykousat. Taky jsem se setkal s tím, že
v sítech s propolisem položených v létě na sebe, abych je v zimě vymnul, se
ojediněle objevily larvy zavíječe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 2:09 PM
Subject: Re: spad klet?ka v?el?ho po Formidolu



Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka
zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim
:-)

Diky za odezvu

T.H.

Bylo to v MV v seriálu MUDr.Brožka, řekl bych první či druhý díl (jaro2007?). Ale nemám časopisy u sebe. Viz modernivcelar.cz a hledat:-)

Karel

>Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny

Si nedelejte iluze, ze ministr zemedelstvi ma nejaky vazny zajem zasazovat se o vcelare a jejich problemy.
Jeho zajem je co nejvetsi zemedelsky kseft a tam vcelarstvi nespada. Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. Proto ten zasadni problem dneska - svadet uhyny na nemoci - sami cesti vcelari nikdy nevyresi: agroprumysl samozrejme vzdy bude ve vlastnim zajmu tvrdit, ze za uhyny vcel muze varoaza a nemoci a je take naramne ochotny do podobnych "vyzkumu" financne investovat, zatimco vcelari ve vcelarsky vyznamnych statech naopak obvinuji pusobeni agroprumyslu (insekticidy, genetika).

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim :-)

Diky za odezvu

T.H.

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do oken). Vydrolte to až budou mrazy.

Mel bych dotaz na ohledne spojeni oddelku s produkcnim vcelstvem. Zajima me kdy spojujete (stale mam v hlave clanek p. Turcianyho o spojeni v rijnu) a hlavne jak. Pise se o posazeni oddelku na vcelstvo a tim se vymeni matka - s tim nemam problem.
Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po krmeni. Pokrmi se kazdy napul, nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami prenesou???

Diky za praxi jak ve VN tak v NN, teorie je tu dost :-)


Diky

T.H.

Tusim v MV, ale ve kterem takhle z hlavy nereknu.

hadam, ze to bylo v souvislosti s lecivymi ucinky medu ...

tipuju, ze je to letosni, maximalne z druhe poloviny lonska


ale mam spatnou pamet :-)

T.H.


> Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach
> v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v
> kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za
> pomoc
>
>
>

Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za pomoc

Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup.
> Zvažuji obě formy použití.


Pan Dvorsky se nedavno zminil na netu o ridke sitovine, ktera se da na ramky a na ni formidol. Uvadi sitovinu pouzivanou na diagnosticke podlozky. Osobne znam jen tu zelenou, zkousim ji na sber propolisu soucasne se zaclonou - jemnejsi oka. Stou zaclonou je to asi na propolis hloupost, nevim, uvidi se brzy zda pujde proplis vydrolit, kazdopadne by jako ochrana desky mozna mohla fungovat treba i ve spojeni s tou zelenou ...... Zaclonu kazdopadne tmeli vic nez ty vetsi oka na zelene siti - ma-li nekdo vic zkusenosti tak dik predem. Mam taky takovou tu desku 10x30cm asi tak, za 40petky - to mi prijde moc - sem skrblik :-)

Jinak jsem vyzkousel odparovace Nessenheider a obsluha v pohode, libi se mi minimalizace nebezpeci poleptani, rychle vlozeni do vcelstva, moznost opakovaneho pouziti. Prvni drobna nevyhoda je nalevani kyseliny do odporovace pomoci nalevky, je to lehze zdlouhavejsi, ale to poujde vylepsit vetsi dirkou na hadicce. Drobna nevyhoda je cena cca 130kc a ze jsou udajne potreba dva na silne vcelstvo. Pomijim to, ze to neni schvalene...

Holt si tady kazdej dela co chce :-))

T.H.

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Jozef, kto sa nepýta, nevie, to je pravda, ale vstupujete medzi ostrieľaných toreádorov, ktorí sa môžu pousmiať nad takou naivnou otázkou. Túto otázku rieši každá, aj tá najhoršia kniha o včelách a preto si ju rýchle prečítajte. Ešte Vám radím, prečítajte si aj stať o škodcoch včiel a hlavne o víjačke úľovej a voštinovej.
Na www.vcely.sk to pekne popísal p. Šebošík

> Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného
> hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí.
Jak
> jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny ... nejde
tedy o paušální pokutování, jak tu bylo zmíněno v jiné souvislosti.

Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí. Jak jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

Nabízím několik neoplozených matek Vigor. Dnes k odebrání nebo odeslání. Cena 100Kč/ks. Objednávky pouze telefonicky. 724 758 774

>Jedovaty prach vznikl pri zaoravani

Presneji receno pri vysevani osiv (kukurice) morenych insekticidy

>treba poncho

Jeden komercni vcelar treba tento rok prisel jak rika o 50 procent mladych vcel a nevypestoval letos jedinou matku.

V nemecku si vcelari hlavne diky aktivite svazu komercnich vcelaru jiz vymohli zakaz pouzivani pripravku poncho na kukurici, mezitim bylo ale povoleno jeho pouziti na repku.

Dejte si to vyhledat, treba poncho

http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ucinne-latky/ucinna-latka/clothianidin.html

Jedovaty prach v Nemecku vznikl pri zaoravani a dostal se do ovzdusi odkud se prenesl na jine pozemky. Bayer nabidl sice tamnm vcelarum odskodneni, problem je ale v povoleni techto pripravku obecne. Ve Francii si vcelarske svazy vymohly zakaz. A nemyslete si, ze je to nekde daleko a nas se to netyka. Pripravky jsou u nas pouzivany. Uhyny byly uz take v sousednim Bavorsku.

Myslivci a rybáři, aby mohli lovit, se musí sdružit, buď rovnou kvůli lovu
nebo kolem něčeho - honitby nebo vodních ploch. Včelaři nic takového kromě
léčení nemusí. Proto jsou včelaři mnohem větší individualisté.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 10:43 AM
Subject: Re: Monitoring u ministra zemědělství


> >Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co
je
> roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic
> řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat
> nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.
>
> Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro
> vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to
> nejde.
>
> Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu
jak
> dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

>Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.

Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to nejde.

Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu jak dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

Souhlasím s Tebou Pavle, ale je třeba také uvést, že příčin opravdu
může být více. Nepovažuji se za lajdáka a přesto úhyny mám.
A letos extrémně. Našel jsem jak Nosematická včelstva na jaře,
tak mi zmizela a léčil jsem aerosolem atd. Však to všichni známe.
A právě i pro tyto lidi letos jako jsem já je dost náročné znovu
obnovit včelstva. Sám nechovám matky, takže pro rozšiřování
(doplnění stavu) investuji ročně nemalé peníze. Peníze mají
být podporou, ale bohužel tento úkol neplní. Otázkou je zda vyplácet
tyto peníze a nebo zaručit min. výkupní cenu. To si myslím, že
je lepší cesta.
Špatný hospodáři nebudou prodávat a pokud to nebudou neustále dotovat
ze svého, tak vymizí a dobré provozy se udrží a přizpůsobí.
Musíme se naučit konečně chovat tržně a ne socialisticky a čekat
jen s nataženou rukou co nám kdo dá. Je třeba podobně postupovat
při žádostech o evropské dotace (na léčení, vybavení apod.).
Často se setkávám z názorem, že elektronické zpracování žádostí
je diskriminace. Sám se ptám v čem? Odpovídám si sám, že kdo
chce, tak se musí přizpůsobit.

Tolik má úvaha.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Monitoring u ministra zemedelstvi
Datum: 22.7.2008 - 20:30:46

> Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo
> by prozíravé spoléhat na to,
> že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování
> mažežera, potažmo ministra
> je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme
> za sebou.
> Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých
> kolejích a nyní se pomalu
> zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme
> ho vykolejit.
> Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani
> neodevzdají zimní vzorky
> měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství
> dají svůj veškerý volný čas
> a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč
> se neplatí za výsledky?
> Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony?
> Provedeš monitoring -
> koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš
> 1/2 dotace, .......
> Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí
> kladná motivace. Není tu
> rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá
> úměra - čím hůře, tím více
> (dostanu).
>
> Paušální legislativní podpora, paušální dotace
> a paušální pokuty nic
> neřeší.

Již řadu let mnozí včelaři pozorují ,že největší lajdáci dostávají největší
podpory / uhyny - mor, nozema, varroa.../Brát peníze za úhyny je lepší než včely na zimu krmit a léčit.
Je tosice velmi tvrdé, ale pravda. Při tom se však domníváme, že dotace na chov by měla být dávána za úspěšný chov a ne jako přilepšené kapesné. Proto souhlasíme s Pavlem:čím hůř včelaříš, tím více dostaneš.
Monitoring dělám já a řada včelařů již více než let. Výsledky jsou zveřejňovány ve Včelařství Dělají celkem slušný obrázek nejen o stanovišti, ale o dané oblasti.

Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo by prozíravé spoléhat na to, že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování mažežera, potažmo ministra je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme za sebou.
Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých kolejích a nyní se pomalu zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme ho vykolejit.
Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani neodevzdají zimní vzorky měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství dají svůj veškerý volný čas a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč se neplatí za výsledky?
Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony? Provedeš monitoring - koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš 1/2 dotace, ....... Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí kladná motivace. Není tu rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá úměra - čím hůře, tím více (dostanu).

Paušální legislativní podpora, paušální dotace a paušální pokuty nic neřeší.

Máme konec snůšky,byla spíš menší a tak se můžeme těšit aspoň na ty pokuty.Včelařsdtví zdar!

Je nejvyšší čas, aby to se začalo praktikovat v ČR. Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic, jenom si chodit pro dotace a za ně nekoupí ani jednu mezistěnu. Je to smutná skutečnost !!!

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Jako ošetření proti zavíječům se může považovat i to, že přiměřené množství
plástů se nechává ve včelstvu i přes zimu a všechny zbytečné plásty se po
ukončení snůšky likvidují.... Jinak zavíječi fungují tak, že v napadeném
nastavku nebo bedničce obehnají svoje sezení přes více rámků pavučinou a
výkaly jako tepelnou izolací, uvnitř potom udržují díky požeru vosku vysokou
teplotu , odhadem přes 40 st C, díky které se rychle vyvíjejí a ničí rámky i
za nízkých teplot hluboko do podzimu. Pokud se tedy rámky dají tak daleko od
sebe, že je pavučinou nepropojí, rychlost jejich vývoje se v létě
několikanásobně sníží a na podzim prakticky zastaví. V mrazech - 20 st C
larvy hynou a zůstávají jen vajíčka. Takže osvědčené je dát do nastavku pro
10 rámků tak 5 - 6 rámků, nastavky dát na sebe někde, kde je spíše venkovní
teplota. Chránit před včelami a sítem nahoře a dole před myšmi. "Věž" se
může potom prosvítit , pokud jsou rámky položeny nad sebou, jestli tam někde
zavíječi nestaví z pavučin hnízdo V létě a v teplém podzimu je vhodné tak
jednou za 14 dní, měsíc plásty prohlídnout a larvy zavíječů v plástech zabít
třeba ostrým tenkým nožem, pokud se nevyškrábnou, plást opraví a zbytky
larev vyčistí včely po přidání plástu na jaře. Takovým způsobem se bez
jakékoliv chemie na jaře získají plásty jen s ojedinělými dírkami po
larvách nebo po jejich likvidaci, což včely po přidání plástu do včelstva
opraví bez zhoršení kvality plástů a vzniku trubčiny. Toto opatření
nefunguje, když je v plástech pyl, ten je pro zavíječe tak atraktivní, že se
na něm shromáždí a vytvoří zvýšenou teplotu i bez vytvoření pavučiny a v
místě pylu a v okolí plást prostě vyžerou. Pylové plásty se musí chránit
jinak nebo ještě lépe musí zůstat ve včelstvu.
Druhá možnost je potom chemie, třeba pravidelné síření. Ne chemii by měly
bý plásty vyčištěné od medu, ostatně je to vhodné vždycky, zbytky medu na
podzim a v zimě za vlhka rády kvasí a případně i plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 22, 2008 8:28 AM
Subject: Oetrenie plástov


> Dobrý den páni skúsený včelári.
> Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých
> som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf

Řekl bych, že to je další fiasko. Místo podpory již kdysi dávno popsaného řešení VÚ, se lidé, kteří ho zdokonalí dočkají jen sdělení, že se budou rozdávat pokuty.

Po zvážení chovatel dojde nato, že se bude šlapat od nejnápadnějších včelařů (jsou na raně) a naty co na VD ve skutečnosti na monitoring kašlou vůbec nedojde. Mám se tedy naco těšit, jestli tedy vybočuji moc z řady v registru chovatelů včelstev. Perfektní postoj MZe - resp. Ministra zemědělství. :-( Už mne nic pozitivně neřekvapí. Na resortu p. Pondělíčka jsou zvyklí na návštěvu s kafíčkem a ne na "pionýry" co chcou něco měnit. Není to snadné a fandím v tomto PSNV aby se něco hnulo k lepšímu.

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.

______________________________________________________________

Nechci kritizovat německé výzkumníky, vážím si jejich práce ( hlavně ohledně propagace neuteplených úlů a vyvracení mýtů o významu podněcování ). Ale přesto si myslím, že Vaše pokusy, pane Turčáni, co týkají zimní síly, jsou objektivnější než německý výzkum. Z jednoho důvodu: Vy nezužujete. Mnohokrát jsem si dokázal, že podletní zužování zamezuje ( nikoliv vždy zcela zabrání ) vzniku neobvykle početné zimní generace ( i přes 20 000 včel ).

Proč tedy i u Vás silnější včelstva běžně nevznikají? Během těch pár let diskuze s Vámi jsem si vylepšil moji zprvu dost strohou a nedokonalou teorii populační dynamiky včelstva během roku. Jsem Vám vděčen za to, že jste mi oponoval. Jste oponentem na úrovni, což se bohužel o všech účastníků konference říci nedá. Vaše kritika je produktivní, smysluplná a podložená několika léty praxe. Mimo jiné díky ní jsem si plně uvědomil, že tato problematika je vysoce složitá a její hodnocení podle jednoho či dvou faktorů je zcela nedostatečné, proto je nutné se na ni dívat komplexněji, z více úhlů pohledu. Kdybych měl podle nové verze mé teorie zanalyzovat Váš způsob včelaření, nacházím u Vás dvě příčiny, které zřejmě způsobují blokaci vzniku silných včelstev.

První příčinou je velikost dávky a metoda krmení. Zimní včely se většinou tvoří především v červenci a v srpnu. Velikost zimní generace se přizpůsobuje množství zásob, které jsou touto dobou k dispozici. Tedy letní a podletní zásoby rozhodují o početnosti zimních včel. Jakýkoliv přechodný nedostatek zásob v tuto dobu působí velmi negativně na výchovu většího počtu zimních včel. Včelstvo při nedostatku ztratí zájem zimovat silnější ( +/- 1 kg včel postačí na kvalitní přezimování ). Větší včelstva vznikají jen za optimálních podmínek, ke kterým patří nadbytky zásob. Proto je důležité zkrmení celé dávky ( alespoň 20 kg ) cukru během 3 týdnů po medobraní, chceme-li zazimovat silnější včelstva ( začít krmit ihned po medobraní! ). Je třeba dbát i na pylové zásoby... 3-6 ( dle výšky ) pylových plástů.

Druhým důvodem je vysoký rámek. Pokud-li včelstvo má k dispozici vysoký nástavek, projevují se jeho snahy omezit se na velikost odpovídající jednomu vysokému nástavku, i když je úl víceprostorový. Včelstvo vytváří tolik zimních včel, jež se neseskupí v chumáč vyšší, než je výška nástavku. Včelám vyhovuje zimování v jednom celistvém prostoru ( to však ve výsledku nemusí vést k přezimování v jednom patře...zásoby mohou chumáč částečně vytlačit do spodnějšího nástavku ). Zřejmě jediným efektivním řešením tohoto jevu je nízkonástavkové včelaření ( v nich tento jev nezaznamenávám ).

Jak jsem psal dříve, ve včelařství neexistuje 100% jistota. Jde o teorii, takže nemusím mít pravdu.

S pozdravem...M. Václavek...

PS

Pane Turčáni, plně s Vámi souhlasím v tom, že můj návrh zkrmení veškeré dávky krmiva během 3 týdnů po medobraní je ve Vašem typu úlu, při Vašem způsobu zimování nevhodný. Dokrmování v září kvůli uložení zásob do centra chumáče má při zimování v jednom patře nemalý význam. Kompletní zakrmení v krátké době po medobraní je opět rada spíše z praxe nízkonástavkového včelaření.

Jozef, nezamotávej to. Jedovatá pro včely je koncetrace Oxidu siřičitého, ne to, co zbyde po oxidaci a celé zimě na plástech. Často taková aplikace síry ani nepomůže a proto se plásty musí ještě různě větrat nebo vzduchotěsně uzavírat. Jestli má zavíječ po vylíhnutí optimální podmínky tak mu nic nebrání se živit.

U mne jsou plásty vařeny. Uskladňuji pouze asi 5% z celkového odebraného množství před zimou, protože asi těch 5% není ani jednou i nepatrně zaplodováno. A to má souvislost s těmi podmínkami po vylíhnutí zavíječe z vajíček, protože jestli nemají se jak na čistém vosku živit, tak se vyvíjí velmi špatně a často uhynou v nějakém vývojovém stadiu. To může potvrdit i p. Stonjek s jeho kombinovaným úlem (s NN a VN) a způsobem získávání medu.

Je také na pováženou a divím se Bio-Eko akreditačním spolkům, že povolují jakékoli ošetření plástů, když tak velmi rozlišují léčiva proti VD.


Dobrý je i ocelový 200l sud na med a pár rámků v něm zasířit a spálit všechen kyslík. Je vhodné použít nějakou bezpečnou nádobu, ale jestli je sud vzduchotěsný, tak je to relativně proti ohni bezpečný a stačí ho dát mimo plásty. Těsní-li dobře, je motýl do jara vyřešen.





.....
Jozef:>Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor... <

Josef Křapka:>Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím.<

Moderní včelař uveřejnil na - www.old.mendelu.cz - 20 minut
s ministrem Gandalovičem,který přijal jejich delegaci dne 17 června v jeho kanceláři. Celý článek je možno si přečíst
na hořeji zmíněné adrese,zde pro zajímavost jen výňatky.
Ministr řekl : Jestliže včelaři chtějí finanční podpory a chtějí fungovat,musí plnit povinnosti a pokud je neplní,neměli by mít nárok na finanční kompenzace,měli by spíš platit pokuty.V sektoru zemědělství je stále tendence pohlížet na včelaře jako na amatéry,ale to se musí změnit,protože včelař který nedodržuje pravidla,může způsobit ekonomické škody ostatním.
Po konstatování,že metodika monitoringu pravděpodobně není v ČR dostatečně účinná,ministr uložil ing.Pondělíčkovi aby na půdě ministerstva uspořádal odborné jednání o nákazové situaci v chovech včel a jeho řešení.Tento přislíbil,že jednání všech zainteresovaných stran ze včelařského oboru svolá co nejdříve.
Státní veterinární správa by po tomto jednání měla vypracovat závazný pokyn a jeho nedodržení bude penalizováno.Dále ministr řekl : i na včelaře musí být aplikován přísný režim,neboť stát na ně vynakládá nemalé prostředky a tímto uzavřel toto jednání.
----------------------------------------------------------
Nyní máte možnost zabývat se závažnějšími věcmi pro včelaře a bude zajímavé jaká bude odezva této včelařské konference. Na pokuty pro včelaře je třeba se těšiti... další postup

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?
------------------------------------------------------------
Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím. Poté v komínu udělám průvan, ze spodu a shora zajistím proti vnikání hmyzu síťovinou a takto plásty vydrží do příštího použití. Vyřazené plásty (tříleté, plásty s trubčinou nebo jinak poškozené) proženu vařákem a vosk vyměním za mezistěny. Přesto ale skladuji minimum plástů. Ročně nechám vystavět 35 - 40 % nového díla z celkového úlu (nikoli pouze plodiště).
Pepča

To je přece mnohem jednodušší spodní česno prostě zavřít. Případně s nějakou
přechodnou dobou pár dní, kdy je spodní česno maximálně zůžené, pokud dříve
létaly jen spodním česnem. Není důvod nechávat ve včelstvu více česen snad
kromě zvlášť úzkých a vysokých "věžáků" behem snůšky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 5:59 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> V univerzálech s
> dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
> myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
> Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom
> seděly
> jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti
> ochraňovat
> česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
> by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
> matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
> by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu
> pomoct,
> když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen
očkem
> v medníku.
>
> ____________________________________________________________
>
> Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní
> česno.
>
> -Stříška proti loupeži-
>
> Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra
> opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději
lítají
> horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí
vznik
> loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu
> spadlého na dno.
>
> Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ).
> Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou
fólii
> patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný
> materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a
> pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo
> doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak
> zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely
> z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela
> rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička
by
> tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou.
> Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
Subject: Re:Zuzeni na zimu


Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

Používání nízkých rámků se skošelo snad u všech systémů již v druhé polovině 19 století a stoho jak se prosazuje se dá usoudit na jeho výhodnost
Ta se asi lišit nebude od jiných výšek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 23:29:01
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou
> lehčí plné nástavky
> ------
> A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté
> serie rozpracováno.
>
> Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)
>
> Karel
>
>
>

V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

____________________________________________________________

Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní česno.

-Stříška proti loupeži-

Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději lítají horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí vznik loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu spadlého na dno.

Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ). Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou fólii patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička by tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou. Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.

S pozdravem...M. Václavek...